Brankář musí být aktivním účastníkem hry a kontrola puku se stává jedním s klíčových momentů jak pomoci svému týmu. Je několik způsobů jak lépe kontrolovat puk:

První a základní úroveň kontroly puku vychází z důkladného základního krytí, kdy odražené puky jsou dobře kontrolovány a brankář ví kam puk vyráží. Snahou je směřovat puky do rohů a mimo nebezpečnou zónu přímo prvním pokrytím. Pro vlastní brankařův tým můžou být velkou výhodou kontrolovaně odrážené puky, protože dopředu ví, kam jít aby získali puk, bez nutnosti o něj bojovat před vlastní bránou příliš často.

Pojďme se podívat na typické příklady kontroly puku brankářem:

1. Vysoké a středně vysoké střely na brankáře. Co zde můžeme kontrolovat? Proč mnoho brankářů nechává puky od sebe odrazit přímo před vlastní bránu? To je velmi běžný problém, zapříčiněný velkým důrazem na rozklekový styl, kdy brankáři často nechávají lapačku příliš vzadu (dokonce i v základním postoji) a nemohou ji přesunout dostatečně rychle před tělo. Solidní základy jsou vždy důležité, a v tomto případě je to o základním postoji. Jestliže nemáte správný postoj, nebudete schopni kontrolovat puky tak jak by jste měli, a proto způsobíte mnoho zbytečných odrazů. Typickou oblastí těchto chyb jsou střely ve výšce kolen přímo do betonů. Mnozí mladí brankáři jsou rádi, když tyto puky jednoduše jenom vyhodí před sebe, protože je nikdo neučil správný způsob a oni si netroufají zkusit pokrýt tyto puky lapačkou protože je to:
   
   
   A) příliš daleko z jejich základního postoje
   B) nikdy to netrénovali
   
   
2. Rád bych pokračoval v popisu kontroly puku s použitím lapačky. Každá střela na stranu lapačky by ve většině případů mohla být lapačkou hratelná a pokud to brankář udělá, bude mít puk pod kontrolou. Představte si například situaci, kdy jde o střelu do spodního rohu na straně lapačky. Většina brankářů by pouze vyrazila puk před sebe betonem. Nyní se podívejte na foto vpravo a všimněte si, jak bychom rádi učili brankáře povyjet dopředu, vyrazit lapačkou a hrát puk před betonem. Je velký rozdíl, jestli vyrazíte puk před sebe a nebo ho kontrolujete svou lapačkou. Když je brankář dole, v pozici pro bezpečné vyražení puku, bude zranitelnější při případné dorážce právě proto že už je dole na ledě.
   
   
3. Podívejme se nyní na několik dalších oblastí, kde brankář může pomoci svému týmu v lepší kontrole puku. Zaprvé je dobrým trendem, že rozhodčí začali nutit mladé brankáře víc hrát puk, místo toho na něj padnout pokaždé jak je to možné a čekat na písknutí. Rád bych viděl víc a víc trenérů používat své brankáře jako šesté hráče. Co tím myslím je, že když brankář chytí puk do lapačky a má ho pod kontrolou, první myšlenkou by mělo být podívat se jestli nemá volného spoluhráče pro nahrávku. Přirozeně, že brankáři se také potřebují naučit dobře zacházet s holí atd. , ale to všechno se můžou učit velmi brzo jako základní principy. Potom, když jsou starší by jsme na to měli klást větší důraz. Pravidlem je, že je většinou lepší nahrát puk spoluhráči než si vynutit vhazování ve vlastním obranném pásmu. V podstatě to může znamenat, že pokaždé když brankář přihraje spoluhráči poté co chytil puk do lapačky, rovná se to vyhranému vhazování ve vlastním obranném pásmu. Přirozeně jsou situace, kdy není možné nahrát nebo to nemá smysl protože by se musel dlouze přesunovat. Čím lépe hraje brankář holí, tím méně potřebují jeho spoluhráči k němu bruslit pro puk a bude pro ně snadnější vyrazit rychle z vlastního obranného pásma.
   
   
4. Rád bych také viděl brankáře včas vystartovat pomoci týmu při zastavování nastřelených puků za vlastní bránou. To musí být nacvičeno, aby tým věděl co může očekávat od brankáře během zápasu a tímto způsobem si tým zajistí výhodu nad protivníky, protože je schopný předvídat kam bruslit pro puk dříve než soupeř. Také musí být dobrá komunikace mezi obránci a brankářem při nastřelovaných pucích. Na toto téma bude později samostatný článek. Brankáři také potřebují rozvíjet schopnost zbavit se zastaveného puku při nastřelení, zvláště když se jejich spoluhráči dostanou do situace, že se k němu nemohou dostat. V takových situacích brankáři potřebují dostat puk vysoko na ochranné sklo tvrdou, obvykle forhendovou střelou aby získali dostatek času pro sebe a obranu, dříve než protivník bude mít puk pod kontrolou nebo vystřelí.
   
   
5. Na závěr bych rád poznamenal, jak je důležité aby brankář dobře hrál holí při hře zblízka a zbavil se ztracených puků před bránou nebo je pokryl dobrou technikou a rychlostí. Do budoucna počítáme na našem webu s publikováním dalších článků o zacházení s holí.

Opravdu základní kontrola puku začíná v důkladném základním krytí, kde brankář odráží puky do rohů jako v tomto případě vyrážečkou.

Tady vidíte brankáře kontrolovat střelu lapačkou, místo toho aby puk vyrazil před sebe.

Všimněte si postoje, a jak tento brankář zastavuje střelu lapačkou před svým betonem místo vyražení puku před sebe.

Tento brankář pomáhá svému týmu zastavením nastřeleného puku.

Co je špatně na tomto zastavení? Všimněte si úhlu lopatky. Tímto způsobem můžete lehce odrazit puk před vlastní prázdnou bránu!

Zde se gólman připravuje vyhodit puk a tím svému týmu umožní připravit obranu